V Bibli je napsáno: „Člověk sklidí to, co zasel“ (Ga 6,7–9, B21). Když zasejeme pšenici, vyroste pšenice. Když zasejeme fazole, vyrostou fazole, ne pšenice. Podobně se jednou projeví i všechno, co jsme zaseli my. Každá práce, kterou jsme vykonali pro evangelium, nepřijde nazmar, ale ponese své ovoce.
Aby semena dobře vzešla, musí zemědělec věnovat péči i orbě a setí. Na poli, kde je půda tvrdá, nehnojí se a nevytrhává se plevel, se dobrá úroda neurodí, a i když nějaké plody vyrostou, nebývají silné ani kvalitní.
Pilný zemědělec pole nejprve dobře zorá. Semena nesmí zasít ani příliš daleko od sebe, ani příliš nahusto, proto je s péčí sází v přiměřených rozestupech, zhruba na píď od sebe. Často jsme viděli, že zemědělec, který své práci věnuje péči, sklízí plné zrno, zatímco ten, kdo ji zanedbá, sklízí jen plevy. Stejně tak i my, duchovní zemědělci, musíme věnovat náležitou péči tomu, jak zaséváme Boží slovo, chceme-li sklidit plné zrno. Když zaséváme evangelium, dělejme to s upřímnou péčí. Podle toho, kolik péče tomu věnujeme, přinášíme také hojné a zdravé ovoce.
Bůh nám přinesl Paschu a skrze ni nám dal požehnání věčného života a ochrany před pohromami. V tomto věku plném pohrom je Pascha nutně nezbytná. Bůh řekl: „Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ‚Přijde déšť‘ – bývá tak; a vane-li jižní vítr, říkáte: ‚Bude vedro‘ – a bývá.“ I zemědělec sleduje počasí: když fouká jižní vítr, nechá obilí venku, ale jakmile se od západu začnou zvedat mraky, hned ho uklidí dovnitř. Stejně tak i my máme při pohledu na pohromy rozpoznat, v jaké době žijeme, rychle hlásat Paschu a vést lidi k tomu, aby utekli do Sionu. Protože ve světě není místo, kde by bylo možné se ukrýt, lidé jistě velmi rádi uslyší slova: „Utečte do Sionu“ a „těm, kdo mají pečeť Paschy, nebude ublíženo“ (Jr 4,5–6; Zj 9,4). Boží slovo nesmíme zakopat do země, ale máme ho použít ve správný čas. Nezanechme si pozdější lítost a zkusme naplno kázat všem, které známe, i těm, které potkáváme cestou, aby přišli do Sionu a přijali pečeť Paschy.
Protože nás Otec učil, že největší ze všeho je láska, veďme lidi k Bohu s láskou. Ti, kteří byli nedávno pokřtěni, říkají, že i když je svět tvrdý a lidé procházejí různými těžkostmi, Sion je velmi vřelý. Říkají, že pravda je samozřejmě dobrá, ale právě ta vřelost v nich probouzí touhu chodit do církve. V tomto světě není život snadný a člověk často nemá nikoho, kdo by na něj myslel. Když však přijde do Sionu, jedno vřelé slovo ho dokáže potěšit a jeden laskavý pozdrav mu dodá sílu. Náš Otec je láska. Láska se projevuje především vřelostí. I když někoho zdravíme, dělejme to vřele a laskavě a i jedno slovo řekněme s vřelostí. Na našem jediném postoji může záviset, zda bude jedna duše žít, nebo ne.
Když Otec vybíral pracovníky, nejprve hleděl na jejich víru. A dále hleděl na to, jak se chovají k bratrům a sestrám. Když máme dobrá Boží slova, mělo by se to projevovat i navenek tak, aby se dotýkala srdcí lidí. Neměli bychom držet pravdu jen uvnitř a přitom být navenek chladní a lhostejní, když přicházejí bratři a sestry. Buďme ještě vřelejší a veďme k Bohu co nejvíce umírajících duší. Jen když má zemědělec hodně lásky, může sklidit dobré a plné zrno. To, že sklízíme podle toho, co zasejeme, znamená, že sklízíme podle svých skutků. Právě v těžkých a náročných chvílích se má ještě více projevovat naše laskavost. Nemůžeme kvůli tomu, že se zlobíme, dávat najevo hněv a zasévat ho kolem sebe. Když už při zasévání trpělivě a vytrvale zaséváme lásku, nemusíme se ničeho obávat. Zasejeme-li lásku, přinese ovoce lásky, zasejeme-li něco jiného, přinese to tomu odpovídající ovoce. Zasévejme proto mnoho lásky a nesme hojné ovoce lásky.
Děkujeme vám, že jste se až dosud s horlivostí věnovali poslání evangelia. Když procházíme těžkými a náročnými chvílemi, hodně se modleme k Otci. Otec řekl, že když se budeme modlit, splní naše prosby. Proto se k němu vroucně modleme, a všechno bude snazší. Přeji vám, abyste jako děti Sionu projevovali lásku, nesli mnoho dobrého ovoce, a až vejdete do nebeského království, obdrželi od Otce mnoho odměn a mnoho pochval.
