Sám náš Bůh nám dal příklad víry tím, že nám ukázal, co bychom měli dělat. Jedním z příkladů je služba druhým. Bůh je ten nejctěnější a nejsvatější, který si zaslouží, aby mu sloužili všichni tvorové v celém vesmíru. Nicméně, on sloužil nám. Musíme se řídit takovým příkladem, který nám dal Bůh, a sloužit svým bratrům a sestrám.
Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší. Řekl jim: „Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci. Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. L 22,24–27
Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. J 13,13–15
Sloužit druhým však neznamená být jim slepě oddaný. Způsob, jak sloužit druhým, je starat se o ně s úctou a ohleduplností. Můžeme sloužit svým bratrům a sestrám tím, že budeme mít dobré způsoby, budeme jim pomáhat překonávat jejich těžkosti, budeme jim ohleduplně ustupovat (i když se musíme obětovat) a budeme milovat a starat se o ty, kteří mají slabou víru, aby mohli poznat pravého Boha a mít naději na nebe.
Boží láska je obsažena v učení: „Sloužit jeden druhému.“ Bůh nás tak chce povýšit do nebe. Ten, kdo je pokorný a slouží bratům a sestrám, se může stát velkým a být povýšen v nebi. I když se lidé na tomto světě mohou snažit být povýšeni a uplatňovat svou moc, nikdy bychom neměli následovat jejich příklad. Místo toho, abychom byli na zemi jen dočasně povýšeni, je mnohem lepší se pokořit a sloužit bratům a sestrám, abychom se mohli stát královským kněžstvem v nebi. Uvědomme si požehnání plynoucí ze služby druhým, služme si navzájem s láskou a ohleduplností, abychom se mohli líbit našemu Bohu a přijmout požehnání nebes.
