Když Ježíš přišel na tento svět, prohlásil: „Moje království není z tohoto světa“ (J 18,36). Naší pravou vlastí je království nebeské a tato země je jen dočasným místem vyhnanství, kde žijeme jako cizinci kvůli hříchům, které jsme kdysi spáchali v nebi (Žd 11,13–16). Život cizinců v tomto světě přináší více smutku než radosti; často se zdá být únavný, nejistý, osamělý a pustý. Přesto nás posiluje naděje na náš nebeský domov, kde není smutek, bolest ani smrt. Tato naděje nás naplňuje duchovní radostí a silou (Zj 21,4).
Pozemské věci, ať se jich držíme jakkoli pevně, nakonec pominou. Ale to, co patří nebi, je věčné a nikdo nám to nemůže vzít. V tomto světě katastrofy udeří náhle, bez ohledu na naši vůli nebo přání. Pouze nebe je bezpečné, protože tam není hřích, smrt, katastrofy ani nemoc. Není to opravdu místo, po kterém stojí za to toužit? Bible říká, že naše občanství je v nebi (F(p) 3,20–21). Stejně jako děti dědí občanství po svých rodičích, i my, jako synové a dcery Boží, máme nebeské občanství. Proto musíme žít s vírou a chováním hodným Božích dětí.
I v tomto světě musí ti, kdo touží po občanství v prosperujícím národě, žít čestně a splňovat nezbytné požadavky. Stejně tak, dokud nevstoupíme do nebe, musíme posilovat to v čem máme nedostatky, a připravovat se jako opravdoví občané nebes. Bible nás učí, abychom hledali to, co je nad námi a oblékli si nového člověka (Kol 3,1–10). To znamená obléknout se do roucha Božího království a živit se duchovním pokrmem nové smlouvy. Bible nás varuje: „Nenech se vydráždit, nejednej nečestně, nečiň zlo, nezáviď, nekraď, necizolož…“ Čemu nám Bible říká, abychom se vyhýbali, tomu se skutečně vyhýbejme. Stejně jako lékaři zakazují pacientům jíst potraviny, které zhoršují nemoci, tak nám Bůh přikazuje, abychom se odvrátili od hříchů, které ničí naše duše. Bible také učí: „Vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. … Tak se vám široce otevře přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.“ (2P(t) 1,5–11).
Uvádějme tedy Boží slovo do praxe a žijme jako nebeští občané, kteří budou bohatě přijati do nebeského království. To vyžaduje proměnu: drsné povahy musí být změkčeny v mírné duchy. Ti, kteří Boha nepochopili, by měli studovat Bibli, aby ho správně poznali. Ti, kteří se s ostatními nedělili o evangelium, mohou začít kázat spravedlnost. Ti, kteří nebyli ohleduplní ke svým bratrům a sestrám, mohou začít projevovat více péče. Utěšujme slabé, povzbuzme sklíčené a nahraďme zraňující slova laskavými a povznášejícími, abychom mohli přinášet radost našemu Otci v nebesích.
Nebeské království uděluje občanství pouze spravedlivým. Ten, kdo jedná špatně, Boha neviděl.(3J 1,11). Jako rybáři chytají dobré ryby a špatné vyhazují, tak Bůh oddělí zlé od spravedlivých (Mt 13,47–50). Musíme se snažit být mezi těmi, kteří jsou shromážděni v jeho nebeské nádobě. Sodoma a Gomora byly kvůli své zlé činnosti a nemravnosti pohlceny ohněm. V Noemově době byla zkaženost tak velká, že pro spravedlivé nezbylo místo k životu; proto Bůh zničil svět vodou. Přesto zachránil „Noema, který kázal spravedlnost,“ a „Lota, spravedlivého muže“ (2P(t) 2,4–9). Bible varuje: „Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.“ (2 P(t) 3,6–7). Ve světě třesoucím se strachem z katastrof hlásejme Boha, který zachraňuje, a pravdu Paschy, skrze kterou pominou pohromy. Naléhavě hlásejme, aby lidé utíkali do Sionu (Jr 4,5–6). Zachraňovat hynoucí duše znamená žít spravedlivě.
Člověk, který nebyl oblečen na svatbu, byl vyhozen(Mt 22,8–14). Naše „spravedlivé skutky“ jsou svatební roucho (Zj 19,7–8). Bible nám také říká, abychom se oblékli do Krista (Ř 13,14). Jako občané nebe, kteří slaví Paschu nové smlouvy, žijme ve svatosti. Dobrými skutky pilně hlásejme spravedlnost evangelia a veďme mnohé na Boží stranu, abychom byli bohatě přijati do nebeského království jako ti, kdo mají jeho občanství.
