S příchodem nového roku si mnozí dávají předsevzetí, že napraví to, v čem nežili podle Boží vůle, obnoví svou víru a v tomto roce přijmou hojné požehnání. Není snad mnoho věcí, které nejdou podle naší vůle? Proto nás Bible učí, abychom prosili Boha, který může dát všechno a všechno naplnit. Letos, když se upřímně věnujeme dílu evangelia, věnujme se také celým srdcem modlitbě. Když prosíme o moudrost jako Šalomoun, náš Otec nám dá více, než o co prosíme.
Bible říká, že Boží vůlí je, abychom se neustále modlili, a že pouze ti, kdo činí jeho vůli mohou vstoupit do nebeského království (1Te 5,16–18, Mt 7,21). Když vidíme, jak se bratři a sestry unavují v díle evangelia, často se snaží hledat řešení novými metodami nebo radou lidí kolem sebe. Bůh nám však připomíná, že všeho lze dosáhnout modlitbou. Když se v těžkých chvílích modlíme k našemu nebeskému Otci, dává nám moudrost a přinášíme radostné ovoce. Na druhou stranu, když si říkáme: „Zvládnu to sám,“ a pokračujeme bez modlitby, věci často nejdou dobře a radost, kterou jsme kdysi měli, postupně slábne.
Když se k Bohu neustále modlíme, dává nám radost v díle evangelia. Pěstujme si návyk modlit se bez přestání – i když se věci nevyvíjejí podle našich představ, když je jednota obtížná, když výsledky ještě nejsou viditelné nebo když jsou naše těla unavená. Bůh slíbil: „Proste, a bude vám dáno.“ A také nás ujišťuje: „Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!“ (Mt 7,7–11) Náš Otec Ansanghong je Bůh, který stvořil nebe a zemi. Když máme žízeň, dává nám vodu, když máme hlad, dává nám jídlo, a když jsme nemocní, dává nám zdraví. Všemohoucí Bůh může dát cokoli. To, o co žádáme, je pro Boha maličkostí a on nám může dát mnohem více. Když však nenásledujeme jeho vůli, nemůžeme přijmout nic. Jsou tací, kteří pochybují a hledají, ale nedosáhnou cíle, a tací, kteří ho získají pozdě, ale každý, kdo hledá se stoprocentní vírou, že mu to bude dáno, to získá.
Ježíš řekl, že toho nelze dosáhnout ničím jiným než modlitbou (Mk 9,28–29). Také řekl: „Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ Když upadáme do pokušení, dopouštíme se mnoha hříchů tím, že se řídíme svou vlastní vůlí místo Božího slova. Řekl nám, abychom se modlili, abychom neupadli do pokušení a sám nám ukázal příklad modlitby (Mt 26,41, L 22,40-42). Ačkoli všechno na nebi i na zemi patří Bohu a modlit se nemusel, přesto se vroucně modlil, aby nám, hříšníkům, kteří modlitbu skutečně potřebujeme, dal příklad.
Modlitba nespočívá v tom, že někam jdeme a něco podnikneme. Můžeme se modlit tiše v srdci, modlit se nahlas a modlit se za jakýchkoli okolností. Modlitba je rozhovor s Bohem. Každý si rád povídá s někým, koho miluje. Naši členové milují našeho Boha Ansanghonga nejvíce. Co může být větší radostí než promluvit si s naším Bohem Otcem, který nás zachránil a vede nás do nebeského království, kde už není žádná bolest ani smutek?
Pokračujme v díle evangelia s pevnou vírou, že pouze Bůh uděluje nebeská požehnání. Když nám chybí moudrost, Bůh nám říká, abychom prosili bez pochybností. Také nás varuje, že pokud prosíme s rozpolceným srdcem a říkáme si: „Když dá, je to dobré, když nedá, je to také dobré,“ nemáme očekávat, že něco dostaneme (Jk 1,5–8). Bez sebemenších pochybností prosme Boha, který nám vždy dává to, co je skutečně prospěšné, o všechno, co potřebujeme.
Když s Bohem nemluvíme, přirozeně začneme hledat rozhovory jinde. Pokud nasloucháme těm, kdo si na Boha stěžují, takové myšlenky se mohou nenápadně zakořenit i v našem srdci. Stejně jako víra přichází ze slyšení, naslouchání zlým slovům člověka přivádí ke zlu, zatímco naslouchání slovům plným milosti vede k milosrdenství. Když v modlitbě mluvíme s Bohem, který dává požehnání, přijímáme jen požehnání. Mnohé se nenaplňuje proto, že neprosíme. Když se k našemu Otci vroucně modlíme, on všechno naplňuje (Jk 4,2; L 18,1–8). Upřímně se modlím, aby všichni členové rodiny Sionu naslouchali Božímu slovu, neustále se modlili, přinášeli hojně dobrého ovoce a přijímali mnohá požehnání.
