Bůh od stvoření světa až dosud koná dílo vykoupení pro spásu lidstva a celé období rozdělil do tří věků: věk Otce, věk Syna a věk Ducha svatého. Bůh dal svému lidu v každém věku vodu života. Ve věku Otce dal vodu života Bůh Otec Jehova a ve věku Syna dal vodu života Syn Ježíš.
„Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne (Jehova), zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží.“ Jr 2,13
„Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já (Ježíš), nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ J 4,14
Ve věku Ducha svatého Bůh Otec a Bůh Matka, kteří se zjevují jako Duch svatý a Nevěsta, dávají vodu života.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zj 22,17
Duch svatý a Nevěsta, kteří dávají vodu života, jsou Bůh
Kdo jsou tedy Duch svatý a Nevěsta? Srovnejme dva verše.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zj 22,17
Ten, který seděl na trůnu, řekl: … Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. … já mu budu Bohem … Zj 21,5–7
Ve Zjevení Janovo 22 se říká, že „Duch i nevěsta“ dávají žíznivým zadarmo vodu života a v předchozí kapitole, Zjevení Janovo 21, se říká, že „Bůh“ dává žíznivým zadarmo vodu života. Proto Duch svatý a Nevěsta, kteří dávají vodu života, jsou Bohem, který dává věčný život lidstvu, které trpí duchovní žízní.
Duch svatý je Bůh Otec
„Duch svatý a nevěsta“ ve Zjevení Janovo 22 jsou ve Zjevení Janovo 19 označováni jako „Beránek a jeho choť“.
„… přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila“ Zj 19,7
„A Duch i nevěsta praví: ‚Přijď!‘“ Zj 22,17
Při porovnání těchto dvou veršů jsou Beránek a Duch svatý jedno a totéž. V Bibli se „Beránek, který snímá hřích světa“ vztahuje na Ježíše (J 1,29). Beránek ve Zjevení Janovo 19 se však na rozdíl od svého prvního příchodu zjevuje se svojí chotí, takže to odkazuje na Ježíšův druhý příchod.
Bible také dosvědčuje, že Ježíš je v podstatě Bůh, Otec věčnosti.
Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, …“ Iz 9,5
Protože Ježíš je Bůh Jehova, Duch svatý ve Zjevení Janovo 22 je podruhé příchozí Ježíš a Bůh Otec.
Nevěsta je Bůh Matka
Kdo je Nevěsta, která se zjevuje s Duchem svatým a dává vodu života?
A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu.“ Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, Zj 21,9–10
Anděl řekl, že mu ukáže Nevěstu, choť Beránkovu, a poté mu ukázal nebeský Jeruzalém. To znamená, že nevěsta je symbolizována jako nebeský Jeruzalém. Koho v Bibli označuje nebeský Jeruzalém?
„Ale budoucí (hořejší) Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka.“ Ga 4,26
Hořejší Jeruzalém, tedy ten v nebi, je naše Matka. To znamená, že Nevěsta, symbolizovaná jako nebeský Jeruzalém, je naší duchovní Matkou v nebi, tedy Bůh Matka. Bůh Matka se zjevuje jako Nevěsta Ducha svatého.
Proto Zjevení Janovo 22,17 znamená, že Bůh Otec, prorokovaný jako „Duch Svatý“ a Bůh Matka, prorokovaná jako „Nevěsta“, dávají vodu života svatým. V posledním věku Ducha svatého mohou svatí, kteří přijmou Boha Otce a Boha Matku, kteří se zjevují jako Duch svatý a Nevěsta, přijmout vodu života.
Jak přijmout Ducha svatého a Nevěstu
V současném věku Ducha svatého, abychom byli spaseni, je důležité hledat a setkat se s Duchem svatým a Nevěstou, kteří nám dávají vodu života. Abychom to mohli udělat, musíme nejprve vědět, v jaké podobě se ukáží Duch a Nevěsta a co konkrétně znamená voda života.
Duch svatý a Nevěsta přicházejí v těle
Duch a Nevěsta v knize Zjevení Janovo jsou také Ženichem a Nevěstou na nebeské svatební hostině (Zj 19,7–9). Podíváme-li se na podobenství o nebeské svatební hostině zaznamenané v Bibli, jeho hlavním obsahem je, že Spasitel přišel na tuto zem v těle, pozval svaté na svatební hostinu a dal jim vodu života.
A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. … Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.“ Mt 22,1–10
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“ J 7,37–38
Před dvěma tisíci lety přišel Ježíš, Ženich, na tuto zem jako člověk podle proroctví Bible a pozval žíznivé na nebeskou svatební hostinu. Totéž se podle proroctví stane v posledních dnech.
Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila … Tehdy mi řekl: „Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.“ Zj 19,7–9
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zj 22,17
V posledních dnech zvou Duch a Nevěsta ty, kdo žízní, na nebeskou svatební hostinu, aby pili vodu života. V jaké podobě se tedy zjeví Duch svatý a Nevěsta, aby nás pozvali? Stejně jako Ježíš, Duch svatý a Nevěsta musí přijít v těle, aby vedli lidstvo na nebeskou svatební hostinu.
Pravda vody života, Pascha nové smlouvy
V Bibli se voda života vztahuje především k životodárnému Božímu slovu (Am 8,11). Sekundárně zahrnuje také požehnání Ducha svatého, které skrze tuto pravdu obdrží svatí, kteří přijdou k Bohu a přijmou slovo pravdy života (J 7,37–39).
Prorok Izajáš dosvědčil, že pravda vody života, která bude dána svatým v době Nového zákona, je „věčnou smlouvou“.
„Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! … Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.“ Iz 55,1–3
Bůh slíbil, že těm, kteří žízní, dá zadarmo vodu, a pak řekl, že uzavře věčnou smlouvu pro záchranu duší svatých. Slovo Boží, připodobněné k vodě života, je věčnou smlouvou. O této věčné smlouvě pisatel listu Židům píše:
A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velikého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše, Žd 13,20
V době Nového zákona krev věčné smlouvy znamená krev Ježíše. Proto je věčnou smlouvou smlouva uzavřená s Ježíšovou krví, tedy nová smlouva. Ježíš nás učil, že jádrem pravdy nové smlouvy je Pascha.
Řekl jim: „Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka (Paschu), dříve než budu trpět. … A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ L 22,15–20
Ježíš označil víno Paschy za novou smlouvu a řekl, že velice toužil jíst Paschu. To znamená, že Pascha je jádrem věčné smlouvy, kterou Ježíš ustanovil pro spásu lidstva. Takže pravda Paschy nové smlouvy obsahuje požehnání věčného života.
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.“ J 6,53–54
Ježíš řekl, že musíme jíst jeho tělo a pít jeho krev, abychom získali věčný život. Ale jakým způsobem dovolil Ježíš svatým jíst a pít jeho tělo a krev? Je to Pascha nové smlouvy. Pascha nové smlouvy je pravdou věčného života, tedy vodou života.
Proto Duch a Nevěsta, kteří dávají vodu života těm, kdo žízní, musí přijít s Paschou nové smlouvy. Když se podíváme na církevní historii, Pascha nové smlouvy byla zrušena na Nikajském koncilu v roce 325 n. l. a nikdo nebyl schopen slavit Paschu asi 1 600 let. Pravdu života, Paschu nové smlouvy, která byla dlouho ztracena, obnovil Duch svatý a Nevěsta, kteří přišli jako lidé v posledních dnech, aby zachránili lidstvo. Je řada na vás, abyste odpověděli na pozvání Ducha svatého a Nevěsty, Boha Otce a Boha Matky, kteří nám dávají vodu života, která vede k věčnému životu prostřednictvím Paschy nové smlouvy.
