Bible začíná Božím šestidenním dílem stvoření. Bůh stvořil nebesa a zemi, slunce, měsíc, hvězdy, zvířata, rostliny a všechna ostatní stvoření svými slovy. Šestého dne stvořil Bůh člověka z prachu země a dechu života. V poslední den stvoření byli první muž a žena, Adam a Eva, stvořeni k obrazu Božímu.
Když studujeme pravdu Bible, můžeme vidět, že šestidenní stvoření není jen minulostí, ale proroctvím o Božím díle vykoupení. „Duchovní návrh“, šestidenní stvoření, které obsahuje Boží plán vykoupení, Adam a Eva, kteří se objevili těsně před odpočinkem sedmého dne, představují Ducha a Nevěstu, Spasitele, kteří se mají objevit na konci díla vykoupení.
Proroctví šestidenního stvoření
Ti, kteří četli Bibli od začátku, možná viděli záznam v 1. kapitole První Mojžíšovy, kde se uvádí, že Bůh stvořil nebesa a zemi za šest dní. To není jen minulost, ale proroctví.
Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí a co se mi líbí, uskutečním. Iz 46,10
Jestliže Bůh dal poznat konec od počátku a od pradávna to, co ještě přijde, musel oznámit konec svého díla vykoupení od počátku. Stejně jako je nejprve vytvořen návrh pro stavbu budovy, Bůh nejprve vytvořil plán, než uskuteční své dílo vykoupení. Duchovní návrh, který obsahuje Boží plán, je šestidenní stvoření zaznamenané v 1. kapitole První Mojžíšovy.
Bůh stvořil nebe a zemi za šest dní a sedmý den odpočíval (Gn 2,2). Avšak i když Boží odpočinek byl již na počátku, později po dlouhé době řekl: „Nikdy nevejdou do mého odpočinutí“ (Ž 95,11). Zde nebyl Boží odpočinek zapsán jako minulá historie, ale jako budoucí událost. Apoštol Pavel dále vysvětlil: „Stále zůstává, že někteří vstoupí do tohoto odpočinku,“ a řekl, že jsou to svatí v dobách Nového zákona.
… ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět. O sedmém dni je přece v Písmu řečeno: ‚I odpočinul Bůh sedmého dne od všeho svého díla.‘ Zde však čteme: ‚Do mého odpočinutí nevejdou.‘ Trvá-li tedy možnost, aby někteří do odpočinutí vešli, … A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí … Žd 4,3–6.11
Zde „usilujme“ odkazuje na svaté v dobách Nového zákona, kteří jdou směrem k nebeskému království. Proto sedmý den, Den odpočinku, který přišel po šestidenním stvoření, je proroctví o odpočinku, který si Boží lid bude užívat v království nebeském.
Adam a Eva byli stvořeni těsně před odpočinkem.
V dějinách stvoření můžeme vidět, že šestého dne Bůh stvořil dobytek a všechna zvířata, poté stvořil Adama a Evu jako poslední.
… I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ Gn 1,24–28
Bůh konkrétně stvořil Adama a Evu ke svému obrazu a podobě, na rozdíl od všech ostatních tvorů. Bůh dokonce dal Adamovi a Evě autoritu nad všemi zvířaty. Koho představovali Adam a Eva, když se sedmého dne objevili těsně před odpočinkem?
Adam představuje Boha Otce
Smrt však vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo hřešili jiným způsobem než Adam. On je protějšek toho, který měl přijít. … Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu. Ř 5,14–15
„Ten, který měl přijít“ zde odkazuje na Ježíše, který zemřel na kříži, aby zachránil lidstvo před trestem smrti za Adamův hřích. Bible navíc popisuje Ježíše jako posledního Adama, který zachrání lidstvo.
Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘–poslední Adam je však Duchem oživujícím. 1K 15,45
V Bibli tedy Adam představuje Ježíše, Boha Otce, který přišel v těle (Iz 9,5). Představuje tedy v proroctví o šestidenním stvoření Adam, který se objevil poslední den těsně před sedmým dnem odpočinku, poprvé příchozího Ježíše nebo podruhé příchozího Ježíše? Když Ježíš poprvé přišel na zem, bylo to před 2 000 lety. Prorocky to nemůže představovat jeho příchod těsně před věčným odpočinkem, který je v posledních dnech. Proto Adam, který se zjevil šestého dne, musí představovat Ježíše, který přichází podruhé v posledních dnech, těsně před věčným odpočinkem. Tímto způsobem Bůh od počátku předpověděl, že Ježíš se zjeví podruhé jako poslední Adam.
Eva představuje Boha Matku
„Adam, který byl stvořen k obrazu Božímu“ šestého dne, představuje podruhé příchozího Ježíše, Boha Otce, který přichází v těle v posledních dnech. „Eva, která byla stvořena k Božímu obrazu“ téhož dne, představuje Boha, Matku, která přichází v těle v posledních dnech.
Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila Zj 19,7
Bible prorokuje, že nevěsta, choť Beránkova, se zjeví s Beránkem v posledním věku. Beránek zde odkazuje na Ježíše (J 1,29) a konkrétněji se to týká podruhé příchozího Ježíše, protože se zjevuje s nevěstou, na rozdíl od svého prvního příchodu. Při jeho druhém příchodu se Nevěsta zjevuje spolu s Ježíšem, který přichází podruhé. Ve Zjevení Janovo 22 jsou podruhé příchozí Ježíš a jeho Nevěsta popsáni jako Duch a Nevěsta.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ Zj 22,17
Duch a Nevěsta zjevující se těsně před věčným odpočinkem jsou realitou Adama a Evy, kteří byli stvořeni těsně před odpočinkem. Proto jsou Duch a Nevěsta „posledním Adamem“ a „poslední Evou“, kteří se zjevují v posledních dnech. Kdo je tedy Nevěsta, poslední Eva?
A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu.“ Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, Zj 21,9–10
Anděl řekl apoštolu Janovi, že mu ukáže Nevěstu, a pak mu anděl ukázal Jeruzalém sestupující z nebe. To znamená, že Nevěsta, která se objeví v posledním věku, je představována jako nebeský Jeruzalém. V Bibli je nebeská Matka představována jako nebeský Jeruzalém.
Ale budoucí (hořejší) Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka. Ga 4,26
Nevěsta, choť Beránkova, je Bůh Matka, která přichází na zem v těle v posledních dnech s Bohem Otcem, který je podruhé příchozím Ježíšem. Podle proroctví stvoření šestého dne se Bůh Otec a Bůh Matka zjevují jako poslední Adam a poslední Eva na konci vykupitelského díla.
Poslední Adam a Eva, Duch a Nevěsta
Někteří lidé trvají na tom, že Nevěsta je církev nebo svatí, a popírají příchod nebeské Matky. Avšak prostřednictvím proroctví o šestidenním stvoření Bůh dosvědčil, že Duch a Nevěsta, poslední Adam a Evy, jsou Spasitelé.
„I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ Gn 1,26–28
Bůh jim dal moc podmanit si zemi, vládnout mořským rybám a nebeskému ptactvu a všem živým tvorům, kteří se pohybují na zemi. Adam a Eva jsou vládci nad všemi zvířaty na světě. Měli bychom věnovat pozornost skutečnosti, že Eva je také vládkyní, stejně jako Adam. To znamená, že Nevěsta, která je skutečností Evy, je také Spasitelem, stejně jako skutečností Adama je podruhé příchozí Ježíš.
Prorocky představují zvířata pod vládou Adama a Evy všechny lidi na světě, kteří budou spaseni (Sk 10,11–16, 28). Boží lid, který bude veden Duchem a Nevěstou, je přirovnáván ke zvířatům, kterým vládli Adam a Eva. Realitou Evy tedy nejsou svatí, kteří budou spaseni, ale Spasitel, který vede svaté ke spasení.
Proto je zřejmé, že nevěsta, která se objeví v posledních dnech, je Bůh Matka, která spasí všechny lidi. Boží lid v tomto posledním věku může obdržet věčný život pouze tehdy, když přijme posledního Adama a poslední Evu, Boha Otce a Boha Matku, tedy Ducha a Nevěstu, kteří dávají vodu života.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: ‚Přijď!‘ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zj 22,17
