Bůh Matka je Stvořitel, který společně s Bohem Otcem stvořil všechny věci na nebi i na zemi. Také se jí říká nebeská Matka nebo duchovní Matka. Bible popisuje existenci Boha jako „Otce“ a „Matku“. Bůh Otec je lidstvu obecně známý již od pradávna, ale Bůh Matka se podle proroctví zjevila až v posledních dnech. Proto má mnoho lidí předsudek, že existuje pouze Bůh Otec. Bible, jediná kniha, která svědčí o Spasiteli, svědčí o Bohu Matce od První Mojžíšovy až po Zjevení Janovo.
Elohim a Bůh Matka
Původní Starý zákon byl napsán v hebrejštině. Hebrejská slova pro „bůh“ nebo „Bůh“ jsou „El (אֵל)“, „Eloah (אֱלוֹהַּ)“ a „Elohim (אֱלֹהִים)“, ale nejčastěji používaný termín je Elohim. „Elohim“ je podstatné jméno v množném čísle a znamená „bohové“ nebo „Bohové“. To znamená, že musí být více než jeden Bůh. Slovo Elohim se ve Starém zákoně vyskytuje přibližně 2 500krát, včetně první věty Bible: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ Je to velmi často používaný výraz. Důvod, proč je Bůh Stvořitel popsán jako podstatné jméno v množném čísle, lze nalézt v První Mojžíšově 1,26-27.
I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. . . . Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ Gn 1,26–27
Když Bůh stvořil člověka, řekl: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ Muž a žena jsou stvořeni podle Božího obrazu. To jasně ukazuje, že Bůh má mužský i ženský obraz. Pokud existuje pouze Bůh Otec, pak když Bůh promlouvá, měl by mluvit v jednotném čísle „učiním“ místo množného čísla „učiňme“. Důvod, proč Bůh opakovaně zdůrazňuje množné číslo, je ten, že existují dva Bohové: Bůh Otec a Bůh Matka. Stejně jako je v Novém zákoně záznam o Bohu Otci (Mt 6,9), je přímo zmíněna i Bůh Matka.
Ale budoucí (hořejší) Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka. Ga 4,26
Hořejší Jeruzalém, tedy nebeský chrám, představuje Boha Matku. „Naše“ odkazuje na svaté, kteří budou spaseni. Svatí, kteří v posledních dnech přijímají požehnání spásy, jsou ti, kteří jako Boží děti věří v Boha Elohim, tedy Boha Otce a Boha Matku, a přijímají je. Otec, matka a děti jsou označení členů rodiny. Nebeská rodina se také skládá z otce, matky a dětí. Bez matky nemohou být děti a bez dětí nemůže být otec. Důvod, proč můžeme Boha nazývat „Otcem“, je ten, že existuje Bůh Matka.
Nevěsta na nebeské svatební hostině
Před 2 000 lety Ježíš Kristus naznačil existenci Boha Matky prostřednictvím podobenství o svatební hostině. Vstup do nebeského království je jako vstup na svatební hostinu, kde král, který hostí svatební hostinu, symbolizuje Boha, ženich symbolizuje Ježíše a pozvaní hosté symbolizují svaté (Mt 22,1–14). Důvod, proč se nemluví o nevěstě, není ten, že by neexistovala, ale ten, že ještě nebyl čas, aby se objevila. Kdyby nevěsta vůbec neexistovala, bylo by nemožné přirovnávat svatební hostinu, kde je nevěsta hlavní postavou, k nebeskému království. Kniha Zjevení Janovo zaznamenává příchod prorockého času a zjevení nevěsty.
„Přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila . . . Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.“ Zj 19,7–9
Svatební hostina je konečně dovršena, když se objeví nevěsta, choť Beránka. Beránek symbolizuje Ježíše Krista (J 1,29) a současně představuje Boha Otce podle Svaté trojice. Bible popisuje nevěstu jako „svaté město Jeruzalém, sestupující z nebe“ (Zj 21,9–10) a ten Jeruzalém jako „naši matku“ (Ga 4,26). Nevěstou na svatební hostině, která se zjeví, když nastane správný čas, je tedy Bůh Matka. Ti, kdo tomuto podobenství porozumí a přistoupí k Bohu Otci a Bohu Matce, jsou požehnaní a pozváni na svatební hostinu. Důvod, proč jsou požehnáni, je ten, že jsou způsobilí vstoupit do nebe a získat věčný život.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zj 22,17
Na konci Bible je Bůh Matka, nevěsta, popisována jako ta, která dává vodu života. Voda života se vztahuje na Boží slovo, které vede k věčnému životu.
Prozřetelnost stvoření a Bůh Matka
Každý člověk se na svět rodí skrze otce a matku. To platí nejen pro lidi, ale pro mnoho živočišných druhů. Dokonce i ptáci létající na obloze a ryby ve vodě dostávají svůj život od svého otce a matky. Totéž platí pro zvířata pobíhající po polích. A matka hraje klíčovou roli při tvorbě tohoto života. Ten, kdo daroval tuto prozřetelnost stvoření, byl Bůh, Stvořitel všech věcí.
„Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest.“ Zj 4,11
Věci na zemi jsou modelem a stínem, které nám odhalují věci v nebi (Žd 8,5). Bible nám také říká, že Boží božství se odráží ve stvoření.
Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Ř 1,19–20
Jaký byl účel, když Bůh stvořil na zemi nespočet živých bytostí, které se rodí skrze otce a matky? Je to, abychom poznali, že věčný život je darován Bohem Otcem a Bohem Matkou. Boží vůli můžeme porozumět také skrze prvního muže a ženu, Adama a Evu, kteří byli stvořeni podle Božího obrazu.
„Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých.“ Gn 3,20
Stejně jako jméno Eva znamená život, pouze ženy mohou počít a zrodit život. Adam představuje Boha Otce, který přijde později, aby spasil lidstvo (Ř 5,14), a jeho žena Eva představuje Boha Matku. Skutečnost, že Eva dostala jméno, které znamená „život“, a stala se matkou všech živých bytostí, naznačuje pravdu, že veškerý život je dán Bohem Matkou, která je realitou Evy. A láska všech matek na světě, které milují své děti, jako by to byly jejich vlastní životy, je odrazem lásky naší nebeské Matky.
Mateřská láska, která zahrnuje oddanost, oběť a bolest. Pokud vystopujeme lásku matek, která se dědí z generace na generaci, jejím zdrojem je naše nebeská Matka. Stejně jako lidstvo hledá Boha Otce skrze Bibli a doufá ve spásu, nyní musíme hledat i Boha Matku, která se zjevila v prorokovaném čase.
