Contents
„Elohim“ je hebrejské podstatné jméno v množném čísle, které znamená „Bohové“ a odkazuje na Boha Otce a Boha Matku. V původním jazyce Starého zákona napsaného v hebrejštině je většina výrazů odkazujících na Boha „Elohim“. Místo podstatných jmen v jednotném čísle „El“ a „Eloah“, která znamenají „Bůh“, je „Elohim“, množné číslo od „Eloah“, použito asi 2 500krát. To znamená, že Bůh neexistuje pouze jako Bůh Otec. Proto se Bůh označoval v množném čísle jako „učiňme“ (Gn 1,26).
