Izák, praotec Izraelitů, se narodil Abrahamovi a Sáře jako vzácný syn, čímž se splnil Boží slib, když bylo Abrahamovi 100 let. Příběh o Abrahamově poslušnosti Božímu příkazu obětovat Izáka jako zápalnou oběť je mnohým dobře znám. Později se Izák oženil s Rebekou a stal se otcem Jákoba, z něhož pochází dvanáct izraelských kmenů.
Izák, známý jako Abrahámův syn a Jákobův otec, skrývá ve svém životě významné proroctví, o kterém mnoho lidí neví. Toto proroctví se týká dědice Božího, který zdědí království nebeské.
Dědic Abrahama představuje dědice Božího
Bible popisuje svaté, kteří budou spaseni, jako „děti zaslíbení jako Izák“.
Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák. Ga 4,26
Proč jsou svatí mezi různými postavami přirovnáváni k Izákovi? Jelikož Izák je Abrahamův syn a dědic, měli bychom prozkoumat historii a význam Abrahamova dědictví v Bibli, abychom získali odpověď. Nejprve se podívejme na podobenství, které Ježíš vyprávěl o boháčovi a Lazarovi.
„Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘“ L 16,19–24
Když Lazar zemřel, andělé ho přenesli k Abrahamovi. Budeme-li spaseni a vstoupíme do království nebeského, ke komu budeme přeneseni? Bude to k Bohu. Také, v nebi je to pouze Bůh, kdo může být nazýván „Otcem“, přesto zde byl Abraham nazýván „Otcem“. Z toho můžeme usuzovat, že Abraham v Bibli symbolizuje Boha.
Proto Abrahamův dědic představuje Božího dědice, který zdědí království nebeské (Ga 3,29). Historie Abrahamovy rodiny není rodinnou historií jednoho člověka, ale slouží jako proroctví objasňující podmínky pro zdědění nebeského království.
Tři kandidáti na Abrahamova dědice: Eliezer, Izmael a Izák
V procesu určování Abrahamova dědice se objevili tři kandidáti, kteří by potenciálně zdědili jeho majetek. První byl Elíezer, jeho služebník, druhý byl Izmael a třetí Izák. Zpočátku, protože Abraham neměl syna, měl v úmyslu určit svého služebníka Elíezera jako svého dědice.
Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ … Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ Gn 15,2–4
Bůh objasnil, že Elíezer nebude Abrahamovým dědicem, ale dědic bude syn narozený z jeho vlastního těla. V důsledku toho byl Elíezer jako služebník vyloučen z toho, aby se stal Abrahamovým dědicem. Podívejme se nyní na druhého kandidáta, Izmaela.
Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svého syna, kterého Hagar porodila, Izmael. Abramovi bylo osmdesát šest let, když mu Hagar porodila Izmaela. Gn 16,15–16
Hagar byla otrokyně Sáry, Abrahamovy manželky (Gn 16,1). Izmael se skutečně narodil Abrahamovi, ale jeho matka byla otrokyně. Abraham toužil předat svůj majetek Izmaelovi, svému vlastnímu tělu a krvi. Bůh však řekl, že Izmael nemůže být Abrahamovým dědicem.
Proto Abraham Bohu řekl: „Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!“ Bůh však pravil: „A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Bude se smát). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.“ Gn 17,18–19
Izmael se skutečně narodil Abrahamovi, ale to samo o sobě nestačilo. Bůh stanovil, že dědic se musí narodit ze Sáry. Jako Abrahamův dědic byl tedy vybrán Izák, syn Sáry. Izmael byl následně vyhnán, zatímco Izák zdědil veškerý Abrahamův majetek (Gn 21,8–14).
Rozhodující důvod, proč se Izák stal dědicem
Mezi těmito třemi kandidáty nakonec získal dědictví Izák. Co vedlo k tomuto rozhodnutí? Pojďme prozkoumat odpověď prostřednictvím Bible.
| Otec (svobodný muž) | Matka (svobodná žena) | Výsledek | |
|---|---|---|---|
| Elíezer | × | × | × |
| Izmael | ○ | × | × |
| Izák | ○ | ○ | ○ |
Nejprve se podívejme na Elíezera. Nenarodil se svobodnému muži Abrahamovi a jeho matka nebyla Sára, svobodná žena. Proto neměl nárok na dědictví. Za druhé, Izmael, ačkoli se narodil svobodnému muži Abrahamovi, nemohl se stát dědicem, protože jeho matka byla otrokyně. Izák, narozený Abrahamovi a Sáře, oba svobodní, byl právoplatným dědicem Abrahamova dědictví.
Ve starověkém Izraeli prvorozený syn obvykle získal prvorozenství. Kdyby byl dědic vybrán podle otcovské linie, stal by se dědicem Izmael. Ale za dědice byl vybrán Izák. To nám ukazuje, že rozhodujícím předpokladem při výběru dědice je mateřská linie.
Proroctví v historii Abrahamovy rodiny
Historie Abrahámovy rodiny slouží nejen jako záznam minulosti, ale také jako proroctví, které nás vede směrem k nebeskému království. Jak bylo uvedeno dříve, Abraham představuje nebeského Otce a jeho dědic představujee dědice Boží, který zdědí království nebeské. Kdy a jak se tedy proroctví zakotvené v historii Abrahamovy rodiny naplní? Naplňuje se dvakrát jako „stín věcí budoucích“ (Žd 10,1; Kaz 3,15).
První naplnění proroctví
Nejprve se to naplnilo, když Ježíš přišel na tuto zem a ustanovil novou smlouvu.
„Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné. … Je to řečeno obrazně. Ty dvě ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sínaj, která rodí děti do otroctví; to je Hagar. Hagar znamená horu Sínaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi. Ale budoucí (hořejší) Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka.“ Ga 4,22–26
Hagar představuje starou smlouvu ustanovenou Mojžíšem na hoře Sinaj, zatímco Sára představuje novou smlouvu ustanovenou Ježíšem. Ti, kteří se drželi staré smlouvy, jako například Židé, nemohli být dědici Božími. Místo toho to byli svatí, kteří přijali novou smlouvu, kteří se stali dědici Božími. Stejně jako Izmael, syn otrokyně Hagar, představoval ty, kdo se drželi staré smlouvy, svatí, kteří přijali Ježíše a přijali novou smlouvu, byli přirovnáni k Izákovi, synovi Sáry svobodné ženy.
Druhé naplnění proroctví
Toto proroctví se nenaplňuje pouze při svém prvním výskytu, ale je naplněno ještě jednou během druhého příchodu Ježíše v posledních dnech. Bible prorokuje, že v těchto posledních dnech Ježíš přijde znovu, aby lidstvu přinesl spásu (Žd 9,28), ale nepřijde sám, zjeví se se svou nevěstou.
A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zj 22,17
Duch svatý odkazuje na podruhé příchozího Ježíše. Kdo je tedy nevěsta?
A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu.“ … ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, Zj 21,9–10
Nevěsta, choť Beránkova, je nebeský Jeruzalém. V Bibli je ta, koho představuje nebeský Jeruzalém, naše nebeská Matka.
„Ale budoucí (hořejší) Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka.“ Ga 4,26
Proto Nevěsta, která dává vodu života, věčný život, označena jako nebeský Jeruzalém, který je svobodný, je Bůh Matka. To znamená, že v době, kdy se objeví Duch svatý a Nevěsta, nelze zdědit Boží království pouze vírou v Boha Otce. Stejně jako Izák, syn Abrahama a Sáry, se stal Abrahamovým dědicem, ti, kdo věří v Boha Otce i Boha Matku, se stávají dědici Božího království (L 16,22–24; Ga 4,26).
„Děti zaslíbení jako Izák“
Abychom v této době zdědili království nebeské, musíme se stát dětmi nebeské Matky, která je svobodná. Proto o nás Bible mluví jako o dětech zaslíbení.
Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák. Ga 4,28
Izák získal své dědictví prostřednictvím Sáry, která byla svobodná. Podobně v době Nového zákona svatí přijímají Boží dědictví prostřednictvím nebeské Matky. Bez toho, abychom byli dětmi nebeské Matky, se nemůžeme stát dědici Boha.
Co však říká Písmo? ‚Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.‘ A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné. Ga 4,30–31
Izmael, syn Hagar, se nemohl stát dědicem Abrahama a byl vyloučen ze své rodiny. Bible výslovně uvádí, že ani v posledních dnech se „syn otrokyně“ nebude podílet na dědictví. Pokud tedy v době Ducha svatého a Nevěsty uznáváme pouze Boha Otce a odmítáme Boha Matku, budeme se podobat Izmaelovi a nebudeme schopni zdědit království nebeské. Přijměme Boha Matku a staňme se skutečně „dětmi zaslíbení jako Izák“, čímž vstoupíme do věčného království nebeského.
