Upřímně děkuji všem členům, kteří se neúnavně namáhali pro evangelium. Přeji vám hojné požehnání a hodně síly v pevné naději na nebe.
Bůh nám dává slova, že člověk sklízí to, co zasel (Ga 6,7). Podle toho, kolik práce, oddanosti a oběti věnujeme evangeliu, se nám v nebeském království ukládá požehnání. Pokud budeme nedbalí, i požehnání, která obdržíme, budou menší. Proto zkoumejme sami sebe, co nám ještě chybí a zda jsme skutečně naplnili své poslání jako pracovníci evangelia. Upřímně zkoumejme sami sebe a usilujme o to, abychom dosáhli úplné a zralé víry.
Bůh řekl, že v nebi jsou odměny (Zj 22,12). Když se věnujeme dílu evangelia s myšlenkou: „Bůh se obětoval pro mě, proto i já se budu obětovat, abych oplatil jeho milost,“ jistě obdržíme odměnu. Nepracujeme kvůli samotné odměně, ale až vejdeme do nebeského království, nebylo by krásné obdržet odměnu od Boha? Udělejme si čas na to, abychom zkoumali sami sebe: kolik oběti a lásky jsme zaseli pro evangelium. S odhodláním: „Abych v nebi obdržel odměnu, měl bych udělat alespoň toto,“ se máme povzbuzovat a postupovat až do nebe. Taková víra je dobrá a chvályhodná. Stále zkoumejme sami sebe ve víře, abychom se stali členy, které miluje Bůh, Kristus Ansanghong.
Stát se Božími syny a dcerami je skutečně mimořádné požehnání. Bůh nám zaslíbil, že se v nebi staneme královským kněžstvem (1P(t) 2,9). Proto nikdy nesmíme brát na lehkou váhu to, co jsme obdrželi, ale musíme se toho pevně držet.
„Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět … Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; …“ Zj 3,10–12
Jako Boží lid si nemáme pouze zachovat víru, ale máme také poslouchat každé Boží slovo. Máme být pokorní, zbožní a svatí. Máme také projevovat bratrskou lásku a mít soucit s mnoha umírajícími dušemi. Když si bratři a sestry nechávají v srdci nepříjemné pocity a hádají se mezi sebou, takové nehodné chování jim bere čas, který by měli věnovat věrnosti Bohu. Byli jsme povoláni, abychom mnoha lidem zjevovali Boží slávu. Pokud toto povolání zanedbáme, může se stát, že ztratíme to, co nám bylo dáno. Proto se pevně držme svých požehnání, žijme způsobem hodným Božích synů a dcer a postupujme vpřed s horlivostí a pílí.
Právě proto nás Otec učí, že sklízíme to, co jsme zaseli. Když zaséváme lásku, neseme jako děti lásky hojné ovoce. Když mluvíme dobrá a milostivá slova, šíří se slova milosti a i negativní jednání mezi bratry a sestrami se může proměnit k lepšímu. Když lidé slyší dobrá slova a vidí dobré skutky, jsou pohnuti k tomu, aby takový příklad následovali. Neučí nás tím Bůh, že do věčného nebeského království můžeme dojít jen tehdy, když se pevně držíme každého slova, které nám dal?
Zasévejme lásku a zasévejme pravdu a veďme mnoho lidí s láskou. Až vejdeme do nebeského království, obdržíme odměny lásky a odměny horlivosti. V nebi je připraveno nesmírně mnoho odměn. Cokoli zasejeme na této zemi, to také sklidíme. Stejně jako se radujeme, když dostaneme odměnu na této zemi, budeme se ještě více radovat, až obdržíme odměnu v nebi. Protože nám to Bůh zaslíbil, záleží na tom, co zaséváme, zda odměny obdržíme, nebo o ně přijdeme. Proto o své odměny nepřicházejme, ale přijměme je v hojnosti. Přeji vám, abyste zasévali mnoho lásky a mnoho pravdy, nesli hojně dobrého ovoce a v nebi obdrželi od Otce mnoho odměn.
Je opravdu krásné vidět, jak se navzájem milujete, pomáháte si a společně pracujete pro evangelium. Ovoce takto zaseté lásky se stane odměnou, kterou obdržíte od Otce v nebi. Nadále pilně zasévejte lásku a neste hojné ovoce lásky. Upřímně vám děkuji. Mám vás moc ráda.
