Štěstí nebeského občana

12112Views
Contents

Když přijmeme Ducha svatého, začne v nás působit Boží moc. Poté, co jsme přijali Ducha svatého pozdního deště slíbeného o Svátku stánků, sjednoťme svá srdce a shromažďujme materiál pro stavbu nebeského jeruzalémského chrámu.

Život na tomto světě je pro každého únavný. Když máme mnoho, trápíme se, protože je těžké se o to starat, když máme málo, trápíme se pro nedostatek. I když si z chamtivosti hromadíme mnoho věcí, nic z nich se doopravdy nestane naším. Je to proto, že tento svět není naším domovem, je to místo poskvrněné hříchem. Bez ohledu na to, kolik let strávíme na této zemi, náš čas zde je jen okamžik. Teprve až se vrátíme do svého nebeského domova, veškerý zármutek, únava a útrapy skončí. Z tohoto důvodu nám Bůh říká, že náš život na zemi je jako dny cizince – jako mlha, která se na chvíli objeví a pak zmizí (Žd 11,13–16; Jk 4,14).

Nebe je slavné království překypující věčnou radostí a štěstím. Nikdo nám nemůže vzít požehnání, která nám Bůh dává, a ta nám zůstanou navždy. Proto si musíme nebeská požehnání pilně ukládat, zatímco žijeme na tomto světě. Bůh na nás vylil svou lásku. Obnovil nebeské království, které jsme kdysi ztratili. Aby nás zachránil před hříchem smrti, přišel v těle, byl ukřižován místo nás a znovu přišel v těle, aby obnovil novou smlouvu a nasytil nás ovocem stromu života. Jak nesmírná je tato milost!

Naše občanství je v nebi (F(p) 3,19–21). Protože Bůh v nebi je naším Otcem, my jako jeho děti s ním musíme žít. Prostřednictvím Paschy nové smlouvy na nás Bůh vložil svou pečeť a prohlásil: „Vy jste mé děti,“ a učinil z nás jedno tělo a jednu rodinu s ním. Jak jsme požehnaní, že království bez smutku, bolesti a smrti se stalo naší vlastí! Jak radostné je vědět, že jako Boží děti budeme žít navždy v nebi! Uchovávejme si toto štěstí v srdci a s radostí kráčejme po cestě do nebe. A každému, koho potkáme, kážme dobrou zprávu a zvěme ho, aby společně putoval do onoho úžasného, ​​věčného domova.

Každý se připravuje na návrat do svého rodného města. Stejně tak se musí připravit i ti, kteří půjdou do nebe. Bůh nás nevezme do nebe v takovém hříšném těle v jakém jsme, ale promění nás a tak nás vezme k sobě. Proto musíme být proměněni do krásné podoby. Skrze své slovo nás Otec jemně formuje a s láskou nás učí: „Žijte laskavě. Buďte trpěliví. Žijte zbožný život. Nereptejte. Nesuďte. Milujte své bratry a sestry jako sebe sama.“

Děti Sionu musí žít z pokrmu, který zůstává k věčnému životu – z Božího slova (Iz 54,13; J 6,27). Pokud nám Bůh říká, abychom byli pokorní, pak musíme pokoru praktikovat. Pokud nám říká, abychom byli dobří, pak musíme žít laskavě. Pokud je náš Otec láska, i jeho děti musí být láska. Láska není hrubá. Je mírná, ohleduplná, pomalá k hněvu a trpělivá. Projevuje zdvořilost a péči (1K 13,4–13). Toto je učení, které nám dal Bůh lásky, který přišel na tuto zem, aby zachránil hříšníky, kteří ho zradili, a obětoval se na kříži.

Nechme se krásně proměnit, jak nás Bůh formuje. Bible říká, že jsme jako hlína v rukou Hrnčíře (Iz 64,7; Jr 18,2–6). Když nás formuje v ty, kteří budou přebývat v nebeském království, stačí, když posloucháme jeho slova. Bůh nás zušlechťuje v nejlepší materiály pro nebeský jeruzalémský chrám. Pokud se budeme cvičit v zbožnosti podle jeho slova, milovat své bližní jako sebe sama, považovat druhé za lepší než sebe a zůstaneme pokorní a starostliví, pak budeme učiněni úplnými a bezchybnými a Bůh nám umožní plný vstup do nebe (Mt 13,47–50; 1Tm 4,6–8; 2P(t) 3,6–7).

Stejně jako Noe a Lot jednali spravedlivě tím, že vedli ostatní cestou spásy, i my pilně vyzývejme všechny lidi, aby přišli do Sionu (2P(t) 2,4–9). Kázání je skutkem spravedlivosti – projevem lásky k bližnímu jako k sobě samému a následováním vůle našeho Otce. Naplněni mocí Ducha svatého pozdního deště, kterého jsme přijali, směle kažme. Boží děti jistě uslyší hlas spásy. Voda Ducha Svatého ubývá, když je zastavena, ale stává se živým pramenem, když je vylita. Kéž se stanete dětmi lásky, které zachrání mnoho duší tím, že budou vroucně kázat evangelium – od vašich bližních ke všem národům. A kéž vás radost nebeského království posiluje, abyste vytrvali a překonali každé trápení této země.