Podle proroctví, že přijde čas, kdy se národy shromáždí na Sion, mnoho lidí přichází do Sionu. Lidé, kteří byli zmateni tváří v tvář nebývalým katastrofám, jako jsou zemětřesení, vlny veder a záplavy, se nyní hrnou jako přílivová vlna poté, co slyšeli Boží slovo.
Při pohledu na časy a znamení musíme usilovně hlásat evangelium. Bible nás učí, že sklidíme, co zasejeme (Ga 6,6-9), ale pokud nezasejeme semena, nic nevyroste. Kde zasadíte fazole, tam vyrostou fazole. Kde zasadíte červené fazole, tam vyrostou červené fazole. Kde zasadíte Boží slovo, tam se narodí Boží děti. Nebuďme neplodnými podzimními stromy, ale všichni pilně sázejme a staňme se podzimními stromy, které přinášejí ovoce.
V Sionu se připravujeme na království nebeské. Pracujme se zralou vírou, ne jako služebníci, kteří jen vyplňují čas, ale jako synové, kteří zdědí Boží dědictví (Ga 4,6-9). Abychom to dokázali, musíme poslouchat Boží slova. Lidé myslí a jednají podle toho, co vidí a slyší. Budou se chovat stejně jako s kýmkoli, s kým se stýkají. V dnešním světě je mnoho věcí, které věřícím neprospívají a které je mohou zkazit (2Tm 3,1–5). Pokud nechceme být smeteni zkaženým světem, musíme žít s Božím slovem. Pokud budeme věnovat pozornost Božímu slovu a jednat v souladu s Božím slovem, ďábel uteče. Když se díváme na Boží slovo, myslíme jen na Boha a vychází vůně Sionu. Jestliže nevidíte, neslyšíte a nejednáte podle Božího slova, vaše srdce se stane arogantním, budete se stýkat s arogantními lidmi a budete milovat hádky a rvačky a vaše srdce se zkazí. Nejstrašnější věcí je ztratit pravdu. Stejně jako se cítíme slabí a vyčerpaní, když vynecháme několik jídel, když na dva nebo tři dny vynecháme Boží slovo, pokrm života, úplně na Boha zapomeneme. Proto nám náš Otec říká, abychom žili se zaměřením na Boží slovo (1Tm 6,3–6).
Bible je kniha, která zdokonaluje Boží lid a umožňuje mu konat pouze dobré skutky i ve zlém světě (2Tm 3,14–17). Bible obsahuje mnoho slov o dobrém životě, záchraně ubohých duší a jejich přenesení do nebe. Navíc je psáno, že běda nám, pokud nekážeme evangelium. Pokud zanedbáme ty, kteří by mohli být spaseni pouhým slovem: „Pojďte do Sionu“, odpovědnost leží na nás, kteří jsme povoláni nést Boží srdce. Ti, kdo jsou během Paschy zapečetěni, jsou ušetřeni neštěstí, protože v nich je Boží tělo a krev, ale ti, kdo zapečetěni nejsou, budou čelit pohromě (Zj 9,4). Když vidíte někoho, jak padá do díry a volá o pomoc, není přirozené ho chtít zachránit? Je to tak politováníhodné, protože když je necháme být, nevyhnutelně to povede ke katastrofě. Pokud nekážeme slovo života umírajícím lidem, pak ve skutečnosti nemáme lásku. Zachránit je před dnem Božího předpovězeného soudu je největším aktem lásky (2 P(t) 3,6–13).
Bible nám říká, abychom se shromáždili v Sionu, než přijde pohroma (Jr 4,5). Existuje historie lidí v Sionu, kteří obdrželi Boží ochranu, aniž by jim byl spálen jediný vlas. V této době, kdy se naplňují všechna biblická proroctví, musíme rychle informovat lidi, aby uprchli do Sionu a vyhnuli se katastrofě (Zj 18,1–6). Až udeří pohroma, ti, kdo slyšeli slovo, přijdou do Sionu, ale ti, kdo neslyšeli, nebudou vědět, kam jít. Každý chce žít a doufá v nebe, ale nemůže se tam dostat, pokud mu to někdo neřekne. Jděme ven a podělme se o největší dar ze všech, dar života. Jak šťastní a vděční budou v nebi, protože jsme zachránili jejich duše před peklem.
Bůh nám řekl, abychom kázali Paschu nové smlouvy po celém světě. Každý má právo žít. Tato práce není těžkou zátěží ani obtížným úkolem. Prosím, používejte své krásné rty pro krásné dílo, které zachraňuje lidi, a sdílejte novou smlouvu s každým, koho potkáte. Přestože probíhá světová evangelizace, stále existuje mnoho sousedů, kteří slovo neslyšeli. Doufám, že budete šířit toto slovo a povedete mnoho duší do nebe, kde není žádná katastrofa, ale jen radost, abyste se mohli stát členy rodiny, kteří od Otce přijímají mnoho lásky a požehnání.
