Často se setkáváme se situací, kdy musíme pracovat sami, zatímco ostatní nepracují. Můžeme si říkat: „Proč nepracují?“ nebo „Proč bych měl pracovat, když všichni ostatní nic nedělají?“ Bůh nás však učil, že když máme myšlení majitele, můžeme pracovat s radostí.
Představme si majitele pole a jeho služebníky. Služebníkům nezáleží na úrodě. Služebník pracuje s obavou, že by mohl dělat víc než ostatní, a pořád se ohlíží na to, co si o něm lidé myslí. A také předstírají, že tvrdě pracují, jen když se na ně majitel dívá, protože mzdu dostávají podle odpracovaného času.
Majitel je však jiný. Vždy se stará o úrodu na svém poli a snaží se najít lepší způsoby, jak se o ni starat. Žádný majitel nepřestane pracovat, protože ostatní nepracují. Ať už ostatní pracují nebo ne, on se soustředí na svou vlastní práci, protože ví, že veškeré jeho úsilí přinese dobrou úrodu.
Nejsme služebníci, ale synové, kteří zdědí nebeské království jako dědicové Boží. Každá kapka potu pro evangelium bude v nebi hojně odměněna. Pokud budeme pracovat s myšlením majitele a budeme myslet na odměny a požehnání, která nám budou dána, můžeme pracovat s radostí a lehkostí.
Nyní Církev Boží roste, jak je prorokováno v Bibli. Je to proto, že dílo evangelia vede sám Bůh. I když někdo nepracuje, v Církev Boží nezůstane žádná práce nenaplněná.
Proto by nám nemělo být jedno, zda druzí pracují nebo ne, ale spíše bychom měli pracovat věrně a s vděčností, protože Bůh povolal nás, kteří v mnoha ohledech postrádáme, a svěřil nám evangelium. Když věrně pracujeme s myšlením majitele, Bůh bude potěšen a dá nám více požehnání a milosti.
